Různými způsoby. Někdo stříli weby od boku, někdo nad nimi přemýšlí, někdo vůbec. Přístupů může být hodně. Podívejte se na ten můj.
Když to vezmeme od naprostého začátku, tak první je myšlenka. Nápad. Potřeba vyřešit nějaký problém, uspokojit něčí potřebu.
To je pro někoho možná zbytečné filozofování, ale pro webdesignéra je otázka proč vlastně web vzniká, velmi důležitá.
Pokud si totiž zadavatel chce nechat udělat web proto, že ho konkurence má a on ne, je to pro dobrého webdesignéra špatný signál. Zadavatel musí vědět, kam směřuje a dobrý webdesigner ho tam dovede. Pokud to neví, mohou oba zabloudit a výsledek nebude dobrý.
Když tedy víme, jaký má web cíle, uděláme si analýzu konkurence. Jestli jako zadavatel nemáte o konkurenci přehled, nebo dokonce ani představu, tak to ihned napravte. Máte? Dobře. Vezmeme tedy co nejreprezentativnější množinu konkurenčních webů a podrobíme ji detailní kontrole. Zhodnotíme, co kdo dělá dobře, co špatně, co je naprostý nesmysl. A z toho se poučíme :)
Následuje analýza klíčových slov, při které zjistíme, která jsou opravdu důležitá, která méně a kterým se budeme vyhýbat (typicky slovo zdarma, když zdarma nic nenabízíme).
Pak se rozhodneme, jak se od konkurence odlišíme, jak bude přibližně vypadat obsah a spočítáme, kolik asi bude mít stran.
Poté už se (ano až teď) dostáváme k vlastní tvorbě webu. Jako první vzniká struktura, tedy jednotlivé položky v navigaci a jejich provázání.
Pokud je to možné, už zde otestujeme, jestli jsou navigační položky srozumitelné a uživatelé nám nebloudí.
Menu tedy máme v pořádku, takže se můžeme pustit do obsahu. Už ho máme zhruba hotový, takže ho co nejpřirozeněji zasadíme do struktury webu a případně upravíme. K jednotlivým textům přidáme co nejlepší fotografie. V této fázi už můžeme klidně web spustit, samozřejmě neveřejně.
A teď nastupují grafické práce. Já vím, někdo dělá grafický návrh jako první a pak do něj vytváří obsah. Jenže pak se stává, že se do grafiky musí sáhnout, protože si tvorba obsahu žádá nějakou její změnu. Jde to tak i tak, každému vyhovuje jiný styl tvorby.
Dohodneme se na počtu grafických návrhů, ze kterých vybereme ten nejlepší (nebo uděláme jeden s možnostmi menších úprav) a jdeme kódovat. To znamená, že grafiku vezmeme a převedeme ji spolu s texty a fotografiemi na webové soubory.
Grafiku máme převedenou, jdeme ladit. A pak testovat. A pak ladit. A zase testovat. A zase ladit.
Když máme naladěno a otestováno, necháme si zaplatit a web spouštíme naostro.
Stává se, že se po spuštění objeví chyby. To je zcela normální, stačí si uvědomit, kolik aktualizací a oprav stahuje váš operační systém. Nikdo nejsme dokonalý. Takže chyby samozřejmě bez remcání opravíme. V žádném případě si za to nebudeme účtovat nic navíc, protože to jsou naše chyby.
V případě předělání starých stránek je postup obdobný. Jen nám na začátku přibude navíc analýza původního webu, co na něm bylo špatně a co je potřeba opravit, co zcela překopat a co ponechat. Také musíme ošetřit, aby byl obsah, který smažeme, přesměrován na odpovídající nové stránky a návštěvníci nám nekončili na chybové stránce.
Máme na zřeteli, že změny uživatelé špatně nesou. Jak jim předěláme web, na který jsou zvyklí, budou nadávat. A je jim jedno, že máme všechno zdůvodněné a otestované. Pokud nejsou chyby na starém webu fatální, je vhodné do designu a rozmístění ovládacích prvků zasahovat co nejméně. Případně měnit web po menších částech v delších časových úsecích.
Tak, a nové webové stránky jsou hotové a můžou začít vydělávat :)
© Jan Chlubný